Poslední premiérou letošní sezony v Ypsilonce je hra Jana Večeře a kol. Země mezi mantinely. Hra je koncipovaná jako hokejový zápas. Inscenace kromě hokejové historie reflektuje i kus historie naší vlasti
Představení začíná netradičně rozcvičkou. Diváci se rozehřejí potleskem, pískotem i bučením a na závěr přijdou mexické vlny. „Když nás nepotáhnete, budeme hrát špatně a bude to vaše chyba,“ varuje obecenstvo režisér Jan Večeřa, který zároveň hraje reprezentačního brankáře, kapitána i trenéra. Představení, kterým trojice hlavních představitelů probruslí na kolečkových bruslích, vzniklo pod vedením Jana Večeři, autora a režiséra, jehož cílem bylo zachytit český hokej nejen jako sled zápasů, výsledků a medailí, ale jako kulturní a společenský jev, který odráží naši historii. Divadelní jízda Země mezi mantinely atraktivní formou podává hokejovou historii 20. a 21. století psanou pukem – od dob první republiky přes temná padesátá léta až po euforii z Nagana a současnost.
Země mezi mantinely je především příběhem emocí: vítězství, které nás spojilo, porážek, které nás zformovaly, i hrdinů, kteří se zapsali do naší paměti. V první třetině se dozvíte o počátcích ledního hokeje v českých zemích. V roce 1908 byl založen Český svaz hokejový. První mezinárodní zápas českého týmu se odehrál v roce 1909. Po vzniku Československa v roce 1918 se hokej stal populárním sportem a roku 1919 vznikl Československý svaz hokejový. Na Letních olympijských hrách v Antverpách 1920 Československo získalo bronzovou medaili. K tomu se váže historka s naší hymnou. Kapela neznala hymnu našeho nového státu. Maminka jednoho z hráčů zašla za kapelou a řekla ať zahrají hymnu Bohemie. Muzikanti to pochopili jako bohémové (Romové, cikáni) a tak zahráli v rytmu čardáše. Druhá třetina se věnuje poválečnému období. Stali jsme se poprvé na mistrovství v Praze 1947 mistry světa a pak i roku 1949.V padesátých letech skončilo 11 hokejistů ve vězení. Zajímavé je i jak jsme učili hrát sovětské hráče hokej. Jsou připomenuta i slavná vítězství nad sovětskými hokejisty v r. 1969. Závěrečná třetina se nese ve znamení devadesátých let a vítězstvím na OH v Naganu a dalšími úspěchy až do současnosti. Lumíra Přichystalová hraje výborně legendu J. Jágra. Název hry Hra byla odborně konzultována s komentátorem Robertem Zárubou, jehož myšlenka o České republice jako „zemi sevřené mantinely hor“ inspirovala samotný název.
Ve spolupráci se Síní slávy českého hokeje a za mediální podpory projektu Bez frází vznikla inscenace propojující sport, poetiku živého divadla včetně autorské hudby, bruslařské choreografie a prvky grotesky. Tento obraz se promítá i do scénografie a symbolicky vystihuje český způsob boje, myšlení i přežívání v omezeném prostoru – ať už na ledě, nebo v dějinách.
Inscenace klade důraz na živý rytmus, rychlé tempo a dynamiku týmovosti, která odráží samotný princip hokeje. Zároveň ale nezapomíná na hlubší vrstvy – otázky národní identity, odvahy postavit se moci, a na sílu paměti, kterou v sobě tento sport nese.
Představení je určeno všem sportovním i divadelním fanouškům, kteří hledají příběh o české povaze, o touze vyhrávat navzdory okolnostem a o tom, jak sport dokáže přispět k tvorbě národní kultury. Ypsilonka kombinuje humor a živou hudbu, čímž vytváří dynamickou a poutavou podívanou.
Tvůrci představení Režie:Jan Večeřa
Dramaturgie:Karel František Tománek
Výprava:Jan Večeřa a kol.
