Inscenace se odehrává v dnes již zaniklém prostoru Gdaňsku, kde se setkávají polské, německé, židovské, maďarské i kašubské vlivy. Gdaňsk-německy Danzig bylo svobodné město. Na pomezí identit i na hranici jazyků sledujeme konec epochy očima člověka, který se rozhodl nevyrůst.
Oskar Matzerath po pádu ze schodů ve třech letech přestane růst. Dostane plechový bubínek a bubnováním obtěžuje okolí. Ale to není vše, svým hlasem dokáže rozbíjet sklo. „Nikdo si netroufl mi můj buben vytrhnout, neboť když mi odebrali buben křičel jsem a když jsem křičel tříštily se drahocenné věci. Byl jsem schopen rozezpívat sklo tak, že praskalo. Můj křik ničil květinové vázy, můj zpěv tříštil okenní tabule a pak vládl už jen průvan.,“ vypráví Oskar. – vypravěč, provokatér, svědek i žalobce dvacátého století. Inscenace Plechový bubínek v dramatizaci německého režiséra a dramatika Armina Petráše vychází z nejslavnějšího románu Güntera Grasse, který brutálně i groteskně zobrazuje absurditu dějin. Převedení obsáhlého románu, který má 630 stran na divadelní prkna není snadný úkol. Román vyšel u nás poprvé v překladu Vladimíra Kafky v roce 1959, deset let po německém originálu. Dramatizace se zaměřila nejvíce na dobu před II. světovou válkou. Děj je chronologicky uspořádaný – narození, dětství a mládí. V roce 1937 žilo v Gdaňsku 17000 židů, v roce 1939 v důsledku vystěhování klesl jejich počet na 1700. Na první školní den dostane Oskar kornout se sladkostmi. Tento zvyk vznikl v Německu a postupně se rozšířil do okolních zemí. Dalším obrazem je začátek války 1. září 1939. Němci zaútočili na Westerplatte a polskou poštu. Obránci bránili poštu proti mnohonásobné přesile celý den až do večera. Zajaté obránce Němci všechny popravili. Hra je půvabným i tragikomickým pohledem na dějiny Gdaňska a okolní kašubské krajiny v první polovině 20. století.
INSCENAČNÍ TÝM
režie / Armin Petras
překlad /Petr Štědroň
dramaturgie /Petr Forbes
scéna, kostýmy / Patricia Talacko
hudba / Markéta Ptáčníková
light design / Václav Hruška
Jednašedesátiletý německý režisér a dramatik Armin Petras je mimořádně ceněný německým divadelním režisérem, intendantem a dramatikem. V Divadle Na zábradlí se představil už dvěma adaptacemi díla Lva Nikolajeviče Tolstého, Anna Karenina v režii Daniely Špinar byla na repertoáru v letech 2013-2017. Stále se hraje Vzkříšení v režii Jana Mikuláška. Plechový bubínek uvedl Petras poprvé v roce 2010 v Ruhrtriennale a poté v Maxim Gorki Theater Berlin.
Petr Štědroň je ředitelem Divadla Na zábradlí od sezony 2013/2014.Vystudoval germanistiku a kunsthistorii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Překladu německojazyčné literatury se věnuje již od studií, přeložil desítky dramatických textů.
Petr Erbes se věnuje dramaturgii v Divadle Na zábradlí od sezony 2020/2021.Vystudoval obor Multimediální technologie na ČVUT a poté režii a dramaturgii na KALD DAMU. Zabývá se mimo jiné aktivní rolí diváků a strukturami hry.
Patricia Talacko se narodila v roce 1976 v St.Gallenu ve Švýcarsku. Vystudovala textilní design na uměleckoprůmyslové škole v Basileji a scénografii na DAMU v Praze. Od roku 2004 pracuje jako scénografka a kostýmní výtvarnice v různých divadlech v Německu, Švýcarsku, Rakousku a v České republice. S Arminem Petrasem spolupracuje dlouhodobě.
Zajímavě vyřešila scénu: Uprostřed scény stojí otočná krychlová kovová konstrukce, která má strany vyplněny závěsy z průhledných plastových pásů. Zdařile doplňují inscenaci filmové dotáčky, kostýmy jsou rovněž velmi povedené.
Markéta Ptáčníková je herečka a hudebnice. Hraje v televizních seriálech i nezávislých filmech. Hraje na pražských divadelních scénách, tvoří hudbu do divadel, hraje na bicí v kapelách LO/VE a Načeva a Zdivočelí koně. V inscenaci hraje na bicí a skvěle podbarvuje děj.
Václav Hruška je členem několika hudebních skupin. V současnosti se věnuje světelnému designu a hledání nejefektivnějšího způsobu, jak odbavovat světla, zvuk i video zároveň.
DÉLKA INSCENACE
Představení trvá 160 minut včetně přestávky-
OBSAZENÍ
Vojtěch Vondráček
Miloslav König
David Petrželka
Kateřina Císařová
Anna Kameníková
Johana Matoušková
Štěpánka Pencová
Markéta Ptáčníková
Herecké výkony jsou skvělé, zejména je třeba podtrhnout excelentní výkon Anny Kameníkové, hraje Oskara opravdu přesvědčivě, role ji padne jako ulitá. Herci vystupují v několika rolích Například Vladimír Vondráček je výborný jako třídní učitelka i hrbatý Bebra.Znamenitě hrají i Kateřina Císařová, Johana Matoušková Miloslav König, David Petrželka. V roli liliputky Roswithy se uvedla výborně Štěpánka Pencová.
O AUTOROVI ROMÁNU
Günter Grass se narodil se roku 1927 ve Svobodném městě Danzig – dnes Gdaňsk. Otec Wilhelm Grass byl Němec, matka Helene původem z kašubského etnika, rodiče takového původu měl i jeho malý, velký hrdina Oskar Matzerath. Studoval na gdaňském gymnáziu Conradinum; roku 1942 narukoval do pomocných sborů válečného námořnictva, odkud o dva roky později přestoupil k Waffen SS. Roku 1945 byl zraněn a později zajat americkou armádou, rekonvalescenci podstoupil v Mariánských Lázních. Rozhodnutí vstoupit do armády ve svých pamětech popisuje jako „útěk z měšťáctví, které jej stísňovalo v domě rodičů“. Tuto skutečnost tajil a vyjevil ji až ve svých pamětech. Učil se kameníkem a studoval sochařství. Často říkal „Ve výtvarném umění jsem se vyučil, v literatuře jsem pouze samouk.“ Vystavil celou řadu soch a kamenických prací, sám si pak ilustruje své knihy. Román Plechový bubínek vyšel v roce 1959. V roce 1979 natočil režisér Volker Schlöndorff stejnojmenný film. Dílo bylo přeloženo do více než čtyřiceti jazyků a v roce 1999 se stalo jedním z hlavních důvodů, proč autor obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Překladatel románu do češtiny Vladimír Kafka přirovnal hlavního hrdinu Oskara ke dvěma středoevropským románovým hrdinům: Haškovu Švejkovi a Kafkovu zeměměřiči K. Autor zemřel v dubnu roku 2015 v Lübecku.
Jaromír Hampl Zdroj a foto: DNZ
