V rámci divadelní přehlídky Jižní spojka 2026 Jihočeské divadlo uvedlo v divadle Na Fidlovačce činoherní inscenaci Smolný pich aneb Pitomý porno. Divadelní adaptaci rumunského filmu oceněného Křišťálovým glóbem na festivalu v Karlových Varech a Zlatým medvědem na Berlinale 2021 připravila dramaturgyně Olga Šubrtová. Film natočil v mezinárodní koprodukci Rumunsko, Chorvatsko, Česko, Lucembursko rumunský tvůrce Radu Jude
Ema, učitelka dějepisu na prestižní soukromé střední škole, natočí se svým manželem Evženem pro vlastní potřeby nahrávku svých sexuálních hrátek. Inscenace začíná natáčením sexuálních hrátek oba herci Ema-Dana Verzichová a Evžen-Jakub Koudela zde vystupují v erotickém spodním prádle. Není to podáno lascivním způsobem, ale vtipně s nadhledem. Snímek unikne nedopatřením na veřejné pornografické stránky (zavěsí jej tam opravář jejich přehrávače). Zaměstnanci školy i rodiče Eminých studentů jsou jejím chováním pohoršeni. Krátce poté, co se video rozšíří, ji ředitelka, která je přítelkyní Emy, předvolá na rodičovskou schůzku, kde chce situaci vyřešit. Má učitelka právo si ve volném čase dělat, co chce, nebo je učitelkou 24 hodin a její morální kredit musí být nenapadnutelný? Biblickým „Kdo jsi bez viny, hoď kamenem“? se ale naprostá většina pohoršených rodičů ani zdaleka neřídí.
Na rodičovskou schůzku přijdou lidé s rozdílným chováním a názory a rozehraje se fraška karikující řadu současných lidských typů. Šubrtová upravila i přepsala původní text na české poměry velice vtipně. Učitelka Ema cituje erotické básně Jaroslava Vrchlického. Režisér Čermák adaptaci doplnil inscenaci projekcí několika vstupů ankety z ulic Českých Budějovic na téma Jak často sledujete porno? – Vadilo by vám, kdyby učitelka vašich dětí natočila porno? Atd. Odpovědi tázaných doplnil skutečnými výsledky od agentury STEM/MARK.
Zaujal dědeček Jiřího Untermüllera osobním, nekonvenčním projevem i Jiří Š Hájek jako milionář Okorský, který je pedant. zaměřený na detaily. Teresa Schel v roli dobře situovaného rodiče, rovněž i Martin Dobíšek jako přiblblý policista. Eliška Brumovská ztvárnila prostořekou starší sestru jedné z žaček i magistru v lékárně. V roli primáře i rodiče byl dokonalý Tomáš Oubram.V závěru pak exceluje Eliška Mesfin Boušková jako americká maminka. Všichni herci hráli naplno. Samozřejmě dění na jevišti kralovaly obě hlavní postavy Dana Verzichová jako Ema a Věra Hlaváčková v roli ředitelky, které předvedly excelentní výkony. Scéna a kostýmy velmi dobře souzní s inscenací a podtrhují ji. Výborná je i hudební složka Soňi Beaumont. Zdařile je vkomponováno i Smetanovo „Proč bychom se netěšili“ a píseň Karla Gotta Kdepak ty ptáčku hnízdo máš.
Scénář filmu Radu Jude
Režie Jakub Čermák
Divadelní adaptace a dramaturgie Olga Šubrtová
Scénografie a kostýmy Martina Zwyrtek, Pavlína Chroňáková
Hudba Soňa Beaumont
Projekce Josef Leher
Světelný design Petr Baštýř
Představení řídí Jan Saska
Text sleduje Lenka Mejstříková
Osoby a obsazení
Ema Dana Verzichová
Evžen Jakub Koudela
Ředitelka Věra Hlaváčková
Babička Daniela Bambasová
Primář Pavel Oubram
Student Kuba Ondřej Běhan
Studentka Bela Zuzana Valešová
Zákazník 1 Jan Lukeš
Zákazník 2 Jiří Š. Hájek
Zákazník 3 Martin Dobíšek
Magistra v lékárně Eliška Brumovská
Rodič 1 – pan Okorský, milionář Jiří Š. Hájek
Rodič 2– podporučík české policie Martin Dobíšek
Rodič 3 – nevlastní otec Jan Lukeš
Rodič 4 – předsedkyně rodičovského sdružení Taťána Kupcová
Rodič 5– tatínek i dědeček Jiří Untermüller
Rodič 6 – dobře situovaná žena Teresa Schel
Rodič 7– slušný pán Pavel Oubram
Rodič 8 – věřící člověk František Hnilička
Kate, americká maminka Eliška Mesfin Boušková
Starší sestra Eliška Brumovská
Rodič Jan Saska
Uklízečka Terezie Mahrová
Text hry vznikl s použitím překladu Jitky Lukešové.
Česká premiéra 20. prosince 2024 v Jihočeském divadle
Představení trvá 95 minut bez přestávky
Skvělé představení, které díky festivalu Jižní spojka měl možnost poznat i pražský divák. Kdyby se podařilo dostat Jihočeské divadlo do Prahy víc jak jednou v roce stálo by to zato. Pražský divák zavítá ještě tak do Českého Krumlova na otáčivé hlediště. To se kdysi povedlo i nám na Krumlovskou romanci Františka Kožíka. Bohužel se tenkrát spustil liják a bouřka, a tak jsme viděli jen půlku.
Jaromír Hampl Zdroj a foto: Jihočeské divadlo
